Sindibád

Waldemar Matuška

1:KnDmížka stokrát přečtena, snad Ci castej, kdDmo to ví,
Dmse mnou spí a se mnou vstává v tiCchu méhFo pAodkroví,
snad ne každý,Dmale já mám ten Cstarý příbDměh rád,
Dmv něm se náhle že mne stává, loCdník jménem SDmindibCad.D 
R:DTak jako Sindibad, tAmou zkouším plout,
každou škálu znát a vDír a proud,
piju vzácnou sD7tavu květů zlatýGch stGmromů,
vítr dDálných mořF#i cítím Avát.
APak jako SDindibad se vrátím dGomů,
k příběhůDm své moudré ASehrezad.D 
2:Vidím štíhlou lodní příď a já na ní držím stráž,
vidím příliv, který stoupá, v džunglí břeh a bílou pláž,
jako ten můj Sindibad, bývám vlídnou břízou hnán,
a můj bárku ve snu houpá, nekonečný oceán.
: (r):
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:49.874+00:00
Výsledky hledání: